Bonita je důležitým kritériem při posuzování schopnosti klienta splácet půjčky. Je to odhad, jak spolehlivě budete splácet peníze, které si půjčíte. Banky a další úvěrové společnosti to hodnotí podle věcí jako je, jak pravidelně platíte své účty, kolik vyděláváte, a jestli už jste si něco podobného půjčovali. Čím lepší bonita, tím je větší šance, že dostanete lepší úrokovou sazbu na půjčku. 

Ocenění bonity obvykle zahrnuje hodnocení různých faktorů, jako jsou:

1. Kreditní historie: Historie splácení předchozích úvěrů a půjček.
2. Příjmy a zaměstnání: Stabilní příjmy a zaměstnání mohou pozitivně ovlivnit bonitu.
3. Stav dluhů: Celková výše a stav aktuálních dluhů.
4. Platební morálka: Historie včasných nebo opožděných plateb.
5. Další majetek: Možnost poskytnout zástavu nebo jiný majetek.
6. Počet kreditních dotazů: Časté dotazy mohou signalizovat finanční nestabilitu.

Úroková sazba u hypotéky je cena, kterou dlužník platí za půjčené peníze na koupi nebo refinancování nemovitosti. Jedná se o procentuální částku, kterou dlužník platí navíc k půjčené částce. Tato sazba odráží náklady na poskytnutí půjčky a je hlavním faktorem, který ovlivňuje výši měsíčních splátek.

Existuje několik typů úrokových sazeb, které mohou být použity v kontextu hypoték:

1. Fixní úroková sazba: Zůstává neměnná po celou dobu fixace. Dlužník platí stálý úrok po celou dobu fixace.
2. Proměnlivá (variabilní) úroková sazba: Může se měnit v souladu s tržními podmínkami nebo v závislosti na jiných faktorech. To může znamenat, že měsíční splátky mohou být proměnlivé a závislé na změnách úrokových sazeb na trhu.
3. Kombinované (hybridní) sazby: Kombinují prvky fixní a proměnlivé úrokové sazby v průběhu určitého období.

Největší vliv na úrokovou sazbu hypotéky mají hlavně tyto faktory:

Doba fixace úrokové sazby: Nejlepší úrokové sazby obvykle dostanete u fixace na 5 až 7 let

LTV (Loan to Value): Procentuální podíl, který si půjčujete vzhledem k hodnotě nemovitosti. Čím vyšší je LTV, tím vyšší může být úroková sazba.

Druh úvěru: Úrokové sazby na hypotéky na bydlení, stavbu nebo rekonstrukci jsou nižší než úrokové sazby neúčelových hypoték.

Doba splatnosti úvěru: Čím delší je doba splatnosti hypotéky, tím vyšší může být celková částka, kterou zaplatíte na úrocích.

Bonita žadatele: Důvěryhodnost žadatele ovlivňuje, jak výhodnou úrokovou sazbu mu banka může nabídnout. 

PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate) je sazba, za kolik si banky půjčují peníze od sebe navzájem. Je to jakýsi klíčový ukazatel, který pomáhá sledovat, jaké jsou podmínky na finančních trzích.  Aktuální sazbu PRIBOR zveřejňuje Česká národní banka každý pracovní den po 13 hodině na svém webu: https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/penezni-trh/pribor/fixing-urokovych-sazeb-na-mezibankovnim-trhu-depozit-pribor/.

RPSN, neboli „roční procentní sazba nákladů,“ je ukazatel, který vyjadřuje celkové náklady na úvěr včetně všech poplatků, úroků a dalších nákladů spojených s uzavřením úvěru. Jedná se o standardní ukazatel používaný k porovnání úvěrových nabídek od různých finančních institucí a poskytuje klientům jasnější představu o celkových nákladech na úvěr.

RPSN zahrnuje nejen úrokovou sazbu, ale také další poplatky, jako jsou poplatky za sjednání úvěru, pojištění, administrativní poplatky atd. Tím umožňuje klientům lépe porovnávat různé úvěrové nabídky, protože zohledňuje všechny náklady spojené s úvěrem a poskytuje komplexnější pohled na celkovou finanční zátěž.

Při vyhodnocování úvěrových nabídek je tedy dobré brát v úvahu nejen úrokovou sazbu, ale také RPSN, abyste mohli lépe porovnat a pochopit celkové náklady spojené s úvěrem.

Fixace hypotéky se vztahuje k dohodě mezi věřitelem (bankou či jiným poskytovatelem úvěru) a dlužníkem (osobou, která si bere úvěr), která stanovuje pevnou úrokovou sazbu na určitý časový úsek. Během tohoto období se úroková sazba nemění a je „fixována“.

Fixace hypotéky může být uzavřena na různé doby, například na 1, 3, 5, 10 nebo dokonce 20 let. Během tohoto pevného období dlužník platí pevný úrok na svůj úvěr, což umožňuje lepší plánování finančních prostředků, protože splátka zůstává ve stejné výši. Po skončení doby fixace se však může úroková sazba změnit podle aktuálních tržních podmínek.

LTV (Loan to Value) je ukazatel vyjadřující procentuální podíl, který si žadatel o hypotéku půjčuje vůči celkové hodnotě nemovitosti. Jedná se o poměr mezi výší úvěru a hodnotou nemovitosti. Čím vyšší je LTV, tím větší část hodnoty nemovitosti je financována hypotékou, a naopak.

Banky na českém trhu v současné chvíli nenabízí 100% hypotéku. ČNB stanovila maximum na hranici 90 % pro žadatele mladší 36 let, 80 % pak pro ostatní. Zbylých 10 či 20 % nemusíte bance uhradit z vlastních prostředků. Místo hotovosti můžete zastavit jinou nemovitost (např. dům rodičů, družstevní byt v osobním vlastnictví apod.) a získat takto plnou částku na koupi nebo výstavbu nové vybrané nemovitosti. Za pár let můžete zastavěnou nemovitost ze smlouvy zase odstranit. Ceny nemovitostí totiž rostou a je pravděpodobné, že výhledově bude k ručení stačit už jen jedna nemovitost.

Konsolidace dluhu je spojování více existujících dluhů do jednoho, což poskytuje dlužníkovi několik výhod. Tímto způsobem může dlužník dosáhnout snížení měsíčních splátek nebo získat výhodnější úrokové podmínky. Tato finanční strategie umožňuje sjednotit různorodé dluhy, jako jsou úvěry nebo kreditní karty, do jednoho celkového závazku. Konsolidace dluhu může být efektivním nástrojem pro lepší správu financí, což usnadňuje dlužníkovi sledování a splácení svých závazků.

Zástavní právo k nemovitosti, ke které se váže k hypoteční úvěr. Pokud dlužník nebude schopný splácet své závazky, poskytovatel úvěru v podobě banky má právo mu zabavit nemovitost a prodat.

Při sjednání hypotečního úvěru banka požaduje vinkulaci nemovitosti v její prospěch. Pokud by došlo k totální škodě na nemovitosti, bude pojistné plnění vyplaceno bance, která jej použije na doplacení hypotéky a majiteli nemovitosti (dlužníkovi) vyplatí pouze to, co z pojistného plnění zbyde.